Školní řád II. část

Část G

Klasifikační řád

1. Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání na konzervatoři, v platném znění.

 

2. Obecné zásady hodnocení a klasifikace

a)  Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka.

b)  Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.

c)  Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byl schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Tyto vlastní záznamy uschovává až do doby, kdy žák školu absolvuje.

d)  Každý vyučující stanoví pro předmět, který vyučuje, seznam požadavků, které je nutno splnit, aby byl žák vyučujícím klasifikován. Tyto požadavky musí být v souladu se školním řádem v platném znění se všemi jeho součástmi. Pokud žák tyto povinnosti nesplní nemůže být klasifikován a postoupit do vyššího ročníku.

 

3. Hodnocení žáka při uvolnění z výuky

a)  Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.

b)  V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického nebo odborného lékaře. V případě takového uvolnění z vyučování není žák klasifikován. Na vysvědčení a v katalogovém listu je v rubrice prospěch uvedeno „uvolněn(a)".

c)  Rozhodnutí ředitele školy o uvolnění je zapsáno třídním učitelem do katalogového listu a je založeno v osobním spise žáka. Kopie rozhodnutí archivuje též ředitel školy.

d)  Zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žákovi a žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství může ředitel školy na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo rodičů nezletilého žáka umožnit vykonání zkoušek v termínech, které stanoví. Takové zkoušky, stejně jako zkoušky žáků osvobozených od povinnosti docházet do školy, se konají jako zkoušky komisionální.

 

4. Přijetí ke studiu v průběhu klasifikačního období

a)  Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Takové zkoušky se konají jako zkoušky komisionální.

b)  Je-li to principiálně možné, přihlédne vyučující při celkové klasifikaci v prvním klasifikačním období k výsledkům žáka během předchozího studia. Rozhodující je kompatibilita učebního plánu, metod hodnocení a dostupnost prokazatelných podkladů ke klasifikaci.

 

5. Celkové hodnocení žáka a postup do vyššího ročníku

a)  Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí se žákovi místo vysvědčení vydává výpis z vysvědčení. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí zahrnuje klasifikaci ve vyučovacích předmětech (kromě nepovinných) a klasifikaci chování.

b)  Pokud žák není hodnocen vydává se žákovi výpis z vysvědčení, který je doplněn termíny zkoušek v náhradním termínu. Třídní učitel vystaví žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání. Stejný postup je i v případě, že žák neprospěl a koná opravné zkoušky.

c)  Pokud žák v průběhu druhého pololetí ukončí studium na škole bude mu vydáno vysvědčení pouze za první pololetí.

d)  Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 

„prospěl(a) s vyznamenáním" – klasifikace žáka není v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré,

„prospěl(a)" - klasifikace žáka není v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný,

„neprospěl(a)" - klasifikace žáka je v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí,

„nehodnocen(a)" - žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

 

c)  Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů.

d)  Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl z více než dvou předmětů nebo vykonal opravnou zkoušku s prospěchem nedostatečným nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků, přístupu žáka k dodržování školního řádu, názoru třídního učitele a důvodů uvedených v žádosti.

 

6. Hodnocení chování

Klasifikační stupně

Chování je klasifikováno stupni velmi dobré (1), uspokojivé (2), neuspokojivé(3). 

a) Stupeň „velmi dobré"

Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. I méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

b) Stupeň „uspokojivé"

Chování žáka je zpravidla přes předchozí udělené opatření k posílení kázně opakovaně v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu nebo se žák dopustí závažného přestupku (např. poškozením majetku nebo ohrožením bezpečnosti a zdraví svého nebo jiných osob, narušením výchovně-vzdělávací činnosti školy apod.).

c) Stupeň „neuspokojivé"

Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustil se takových přestupků proti školnímu řádu, jimiž je vážně ohrožen majetek, výchova, bezpečnost či zdraví jiných osob. Záměrně a zpravidla přes udělení důtky ředitele školy narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

Při závažném zaviněném nebo opakovaném vědomém porušení povinností stanovených školským zákonem, nebo tímto školním řádem, nebo smlouvou o poskytování studia, nebo předchozí výchovná opatření nebyla účinná, ředitel může rozhodnout o:

-  podmíněném vyloučení žáka (se zkušební lhůtou nejdéle na dobu max. 1 roku)

-  vyloučení žáka

O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu, prokazatelným způsobem žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka.

Známku z chování a výchovná opatření navrhuje po konzultaci s ostatními vyučujícími zpravidla třídní učitel. Návrh na snížení stupně z chování projednává pedagogická rada.

 

Výchovná opatření

Za výborné studijní výsledky, reprezentaci školy v soutěžích a významné činy např. v oblasti ochrany zdraví a života osob může ředitel školy po projednání na pedagogické radě udělit žákovi pochvalu.

Také třídní učitel nebo učitel odborného výcviku může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu. Pochvala může být doplněna věcným darem.

Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem mohou být žákům podle závažnosti tohoto porušení uložena výchovná opatření k posílení kázně:

a) napomenutí třídního učitele,

b) napomenutí učitele odborného výcviku,

c) důtka třídního učitele,

d) důtka učitele odborného výcviku,

e) důtka ředitele školy.

 

Napomenutí a důtku třídního učitele nebo učitele odborného výcviku uděluje třídní učitel nebo učitel odborného výcviku dle svého uvážení a s přihlédnutím k názoru dalších vyučujících zejména za drobná, popř. opakovaná porušení školního řádu. O udělení těchto výchovných opatření informuje třídní učitel ředitele školy a pedagogickou radu.

 

Důtka ředitele školy je výchovné opatření v pravomoci ředitele školy. Uděluje ji zejména za závažná porušení školního řádu a informuje o ní pedagogickou radu.

Ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

 

Sankce za neomluvené hodiny

a) Denní studium bez denního nástavbového studia

  • 1 až 2 neomluvené hodiny – důtka třídního učitele

    3 až 4 neomluvené hodiny – důtka ředitele školy
  • 5 až 10 neomluvených hodin – druhý stupeň z chování
  • 11 až 20 neomluvených hodin – třetí stupeň z chování
  • 21 až 30 neomluvených hodin – třetí stupeň z chování a podmíněné
  • vyloučení ze studia
  • 31 a více neomluvených hodin – vyloučení ze studia

b) Denní nástavbové studium

  • 1 až 2 neomluvené hodiny – důtka třídního učitele

    3 až 5 neomluvených hodin – důtka ředitele školy
  • 6 až 25 neomluvených hodin – podmíněné vyloučení ze studia
  • 25 a více neomluvených hodin – vyloučení ze studia

Sankce při zneužívání návykových látek a při kouření

Tento přestupek bude vždy zaznamenán a postihován podle počtu opakování:

a) Poprvé – napomenutí třídního učitele

b) Podruhé – důtka třídního učitele (písemné oznámení rodičům)

c) Potřetí – důtka ředitele školy (písemné oznámení rodičům)

d) Další opakování – podmíněné vyloučení ze studia (při nesplnění podmínky vyloučení ze studia)

 

7. Klasifikace prospěchu

7a. Klasifikační stupně

Prospěch žáka je ve všech předmětech učebního plánu daného ročníku klasifikován stupni: výborný (1), chvalitebný (2), dobrý (3), dostatečný (4), nedostatečný (5).

Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru se při klasifikaci nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti a motivaci žáka využít vlastních možností v rámci osobních mezí. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu žáka k plnění úkolů zejména v oblasti praktických činností.

a) Stupeň „výborný“

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově dovede vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

b) Stupeň „chvalitebný"

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované teoretické i praktické činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky, je tvořivý. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen sám nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

c) Stupeň „dobrý"

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Podstatné nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Při aplikaci osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat učební texty podle návodu učitele.

d) Stupeň „dostatečný"

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí závažné mezery. Je málo pohotový a má závažné nedostatky. Při uplatňování osvojených poznatků a dovedností je nesamostatný, dopouští se podstatných chyb. V jeho logice se objevují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké nedostatky.

e) Stupeň „nedostatečný"

Žák si požadované poznatky, pojmy a zákonitosti neosvojil uceleně, má v nich závažné mezery. Jeho schopnost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí se vyskytují časté závažné chyby. Při výkladu jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Jeho myšlení není samostatné, dopouští se zásadních logických chyb. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.

Jestliže má žák nebo jeho zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, písemně požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, musí být požádán o přezkoušení žáka odbor školství příslušného krajského úřadu.

 

Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

Přezkoušet žáka nelze, pokud byl již v daném předmětu během daného klasifikačního období komisionálně zkoušen. Výjimku tvoří případy rozdílové zkoušky, opravné zkoušky nebo je-li žák osvobozen od povinnosti docházet do školy.

 

7b. Testy

Probíhají formou písemnou, ústní, praktickou nebo kombinovanou. Jsou používány pro účely:

a) diagnostické (zjištění čemu se žák naučil, kde má případné nedostatky),

b) procvičovací (zopakování a procvičení určitých vědomostí),

c) zkušební (hodnocení, klasifikace žáka na základě dosaženého výsledku),

d) srovnávací (porovnání výsledků žáků ve třídě, tříd ve škole, či s jinými školami nebo standardizovaným výsledkem v dané populaci.

Testy sledují a o jejich kvalitě rozhoduje:

a) objektivnost (jednoznačná formulace úloh, jednotné podmínky při jeho zadávání a přesná pravidla hodnocení),

b) validita (platnost – měří skutečně to, co má),

c) spolehlivost (není výsledek ovlivněn náhodnými vlivy),

d) citlivost (rozlišuje výkony žáků – necitlivý – všichni mají za tři).

 

Druhy testů:

a) Testy otevřené (musí odevzdat celý výpočet nebo celou sestavu; žák tvoří sám odpověď; tvořená odpověď může představovat jedno slovo, jednu větu nebo i delší pojednání.).

· úlohy doplňovací (doplnit do zadaného textu chybějící prvky např. slova, čísla, symboly,...),

· úlohy se stručně tvořenou odpovědí (vyžadují krátkou odpověď, např. číslo získané výpočtem, slovo nebo větu odpovídající na zadanou kvalitativní úlohu),

· úlohy se širokou odpovědí (jejich řešením je širší pojednání, obsahující např. úvahu na dané téma, hodnotící posouzení určitého textu, matematického odvození,...)

· praktické úlohy (jsou komplexní, představují zpravidla ucelený problém zahrnující projekt, jeho realizaci, získání potřebných dat, jejich vyhodnocení a interpretaci).

Čím je úloha otevřenější, tím je odpověď delší a tím je také širší spektrum přijatelných odpovědí. Čím je testová položka více otevřená, tím je obtížnější zajistit její objektivní vyhodnocení. Hodnocení těchto položek nemůže být jen "správně - nesprávně" nebo na jednorozměrné stupnici, jako je tomu u uzavřených úloh. Je potřeba použít více hodnotících kritérií, která vystihují různé aspekty řešení, přičemž pro každou úlohu se musí vytvořit zvláštní soubor hodnotících kritérií.

 

b)Testy uzavřené (zatrhávání předem nabídnutých odpovědí; mají jednu nebo více správných odpovědí).

· úlohy s dvoučlennou volbou - žák volí odpověď ze dvou možností, ano - ne,

· úlohy s vícenásobnou volbou – zadání s nabídkou a, b, c, d… z nichž jedna nebo více je správných),

· úlohy situační (možné odpovědi jsou nepřímo nabídnuty v tabulce, grafu..),

· úlohy přiřazovací; zadání obsahuje dvě řady pojmů, čísel ap., úkolem je přiřadit k sobě dvojice z obou řad podle nějakého pravidla nebo z nabídkypojmů přiřazujeme k zadání),

· úlohy uspořádací; úkolem je seřadit za sebou zadané pojmy, čísla ap. podle nějakého pravidla.

Zajištění morální stránky využívání testů ve škole:

Učitel musí zaručit, že testy a jejich výsledky nebudou využívány proti zájmům žáků či skupin žáků. I proto je důležité, aby žáky nehodnotil jen na základě výsledků testů, byť jsou vysoce objektivní, ale aby jako zdroje poznání a hodnocení žáků využíval i jiné zdroje informací, např.klasickou zkoušku, hodnocení prací žáků ap.

 

7c. Pravidla klasifikace

Učitel u každého testu stanoví způsob hodnocení podle těchto pravidel:

a) Klasifikace otevřených testů

Vyhodnocení testu se provádí dvojím způsobem:

- známkováním s použitím stupnice známek jedna (výborný) až pět (nedostatečný) podle hodnocení v kapitole „Stupně hodnocení“. Tímto způsobem se hodnotí testy, které používají velký stupeň otevření.

V takových testech bývá zpravidla malý počet otázek s rozsáhlou odpovědí a známkou se hodnotí každá otázka samostatně. Nestanovuje se jedna známka za celý test, ponechávají se známky za jednotlivé otázky. Poet otázek nebývá velký, zpravidla jedna až pět a odpovídá míře otevřenosti testu.

- bodováním každé otázky počtem bodů stanoveným v závislosti na její složitosti a rozsáhlosti odpovědi. Přitom mohou být vyučujícím stanoveny dva způsoby ohodnocení – žák dostane celý počet stanovených bodů za správnou odpověď nebo žák dostane částečný počet bodů podle úplnosti odpovědi. U těchto testů bývá větší počet jednodušších otázek a stanovuje se jedna výsledná známka za celý test podle tabulky uvedené v odstavci „Převod bodů na známky průběžného hodnocení".

b) Klasifikace uzavřených testů

Uzavřené testy obsahují velký počet jednoduchých otázek a žák volí odpověď na každou z nich některým ze způsobů popsaných v odstavci. „Uzavřené testy“. Vždy se stanovuje jen jedna výsledná známka za celý test. V tomto případě je pro každou otázku stanoven počet bodů v závislosti na její náročnosti (důležitosti) a žák za splnění dostane plný počet bodů. Za označení špatné odpovědi body nedostane nebo je možné stanovit záporné body za označení špatné odpovědi. Pro stanovení záporných bodů platí pravidlo, že se odečítá počet bodů v závislosti na počtu odpovědí, ze kterých mohl žák volit podle vzorečku 1:(počet odpovědí – 1). Další možnosti způsobu odečítání stanovuje vyučující.U těchto testů se stanovuje se jedna výsledná známka za celý test podle tabulky uvedené v odstavci „Převod bodů na známky průběžného hodnocení“.

 

c) Hodnocení aktivity a pasivity při vyučování:

Projev aktivity(žáci se zpravidla hlásí na otázky vyučujícího, formou soutěže řeší jednoduché stereotypní příklady apod.) se při správné odpovědi zapisují znakem „+“ a za každé tři projevy aktivity se žákovi dá známka „výborný“.

Projev pasivity (není vypracován domácí úkol, není vypracována zadaná grafická p ráce, žák v hodině nepracuje na zadaném úkolu apod.) se zaznamená znakem „-“ a za každé tři projevy pasivity se do průběžného hodnocení zapíše známka „nedostatečný“.

 

d) Stanovení váhy průběžného hodnocení:

Každá známka se v konečném hodnocení projevuje jinou vahou. Známky z běžného průběžného hodnocení se započítávají přímo (tzn. s vahou 1). Známky za komplexnější přezkoušení (například opakování témat za dva měsíce, pololetní písemné práce apod.) však mají větší význam (tzn. vyšší váhu) a musí být do výsledného hodnocení započítány s větší vahou.

Pro stanovení váhy známky platí tato kritéria:

- přezkoušení (jak ústní tak písemné) témat vyučovaných za dobu od jednoho do tří měsíců zpět je stanovena váha 2 a znamená, že známka bude do celkového hodnocení započítána dvakrát. Vyučující do svých poznámek označí váhu této známky tím, že známku jednou podtrhne.

- přezkoušení (jak ústní tak písemné) témat vyučovaných za celé pololetí je stanovena váha 3 a znamená, že známka bude do celkového hodnocení započítána třikrát. Vyučující do svých poznámek označí váhu

 

e) Převod bodů na známky průběžného hodnocení:

 

 

Procento bodového hodnocení

Známka

92% a více

1

80% až 91,99%

2

65% až 79,99%

3

40% až 64,99%

4

méně než 40%

5

 

f) Stanovení výsledné známky za období:

Vyučující vypočítá vážený průměr známek (viz. bod d.) a výslednou známku stanoví podle této tabulky:

 

Vážený průměr

Výsledná známka

1.00 až 1.5

1

1.51 až 2.5

2

2.51 až 3.4

3

3.41 až 4.35

4

4.36 a více

5

  

g) Přezkoušení dosažených znalostí:

Za účelem ověření skutečně dosažených znalostí bude škola organizovat přezkoušení dosažených znalostí pomocí vlastních testů zadávaných vedením školy a testů připravených nezávislými organizacemi.

U maturitních tříd je školou zvoleno testování přidané hodnoty, projekt Vektor připravený organizací SCIO s.r.o., v prvním, třetím a čtvrtém ročníku denního studia. Metoda bude použita přiměřeným způsobem i u nástavbového studia (na začátku prvního ročníku a v průběhu druhého ročníku studia).

 

Žák je povinen se těchto testů zúčastnit. Výsledky těchto testů se započítávají do klasifikace probíhajícího klasifikačního období. Náklady na testování hradí zákonní zástupci žáka nebo zletilý žák sám.

 

h) Pravidla klasifikace při maturitní zkoušce:

· známku navrhuje zkoušející (Vyhláška 442/1991 v platném znění, paragraf 20, odstavec 1), schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo jiná praktická zkouška z odborných předmětů, započítává se její známka z jedné třetiny.

· hodnocení navrhuje vyučující podle splnění zadání tématu podle tabulky pod bodem e.

 

7d. Zásady hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...), kontrolními písemnými pracemi, testy, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky, pokud to situace vyžaduje). Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka.

 

Žák musí být v každém předmětu hodnocen alespoň třemi známkami.

 

Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech (neplatí pro dálkové studium). Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

 

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů a výkonů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek do deseti pracovních dnů, slohových prací a praktických činností nejpozději do 15 pracovních dnů. Opravené písemné a praktické práce musí být předloženy žákům.

 

Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.

 

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

 

O termínu písemné zkoušky s plánovanou dobou vypracování delší než 35 minut informuje vyučující žáky nejméně pět pracovních dní předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti (nebo rozvázání pracovního poměru) v průběhu klasifikačního období je povinen předat tento klasifikační přehled řediteli školy pro zastupujícího učitele.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka z učiva předmětného období znovu nepřezkušuje.

 

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

 

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogické radě.

 

7e. Odklad klasifikace

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí klasifikovat, určí ředitel školy na návrh vyučujícího pro jeho vyzkoušení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy na návrh vyučujícího pro jeho vyzkoušení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

 

Předmětem vyzkoušení v náhradním termínu je učivo předmětného klasifikačního období. Při hodnocení žáka na konci školního roku musí být žák, který v pololetí nebyl hodnocen a hodnocení si v souladu se školským zákonem nedoplnil do konce června nebo žák, který byl v pololetí hodnocen stupněm nedostatečným, prokazatelně přezkoušen z učiva celého klasifikačního období (první i druhé pololetí). Za prokazatelné hodnocení je považováno přezkoušení testem nebo před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. Přezkoušení organizuje vyučující.

Výsledek zkoušení je doplněním podkladů učitele ke klasifikaci žáka, které byly získány v průběhu klasifikačního období. Klasifikační stupeň určuje zkoušející učitel. Výsledek vyzkoušení sdělí v případě ústní  zkoušky zkoušející žákovi ihned po skončení, je-li součástí zkoušky písemná práce, nejpozději následující pracovní den. O vyzkoušení se provádí zápis, ve kterém jsou uvedeny dílčí otázky, jejich hodnocení a výsledný klasifikační stupeň zkoušky. Je-li součástí zkoušky písemná práce žáka, stává se přílohou zápisu.

 

Podmínky odkladu klasifikace

V případě, že žák má ve vyučovacím předmětu i na praktické výuce ve školních dílnách absenci více než 25%, nebude v tomto klasifikačním období klasifikován a bude konat zkoušku v náhradním termínu.

 

U praktické výuky bude žákovi umožněna náhrada výuky každý pátek a žák musí zhotovit kontrolní práci, aby prokázal zvládnutí prací, které zameškal.

 

Stoprocentní splnění grafických a textových prací, ročníkových prací, ročníkových prověrek a protokolů z laboratorních cvičení a maturitní přípravy při dodržení stanovených termínů.

 

Stoprocentní účast na exkurzích, výstavách a podobných akcích, na souvislé odborné praxi v externí organizaci a odevzdání zprávy z exkurze nebo o průběhu praxe, pokud byla požadována. Nemůže-li se akce zúčastnit z důvodu jednoznačně nepřekonatelné překážky, umožní škola splnění v náhradním termínu v dohodnuté organizaci zpravidla v období prázdnin. Řešení (náhrada) bude projednána u ředitele školy v přítomnosti třídního učitele a učitele, který akci organizačně zajišťuje.

 

Splnění předepsaného počtu ústních a písemných zkoušek. Mohou být předepsány i v průběhu studia.

 

7f. Opravné zkoušky

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku (tj. do 31. srpna) v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

Pokud se žák nemůže z vážných důvodů dostavit, může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. V případě, že byl nedostatečný prospěch stanoven vyzkoušením v náhradním termínu, nejpozději do 15. října. Žák v tomto případě navštěvuje podmíněně vyšší ročník.

 

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví bez vážných důvodů a řádné omluvy, neprospěl. O hodnocení závažnosti důvodů a řádnosti omluvy rozhoduje ředitel školy.

 

7g. Komisionální zkouška

Komisionální zkoušku koná žák před nejméně tříčlennou komisí, jejíž členy jmenuje ředitel školy. Předsedou komise je zpravidla ředitel školy, jeho zástupce nebo předseda předmětové komise. Je-li ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise zřizovatel.

 

Zkoušejícím učitelem je zpravidla vyučující daného předmětu, přísedícím učitel s aprobací pro týž nebo blízký vyučovací předmět. Komisionální zkouška trvá nejvýše 30 minut včetně případného času na přípravu, předseda komise může v odůvodněných případech povolit prodloužení zkoušky maximálně o 15 minut.

 

Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů, v případě rovnosti rozhoduje hlas předsedy. O průběhu zkoušky se pořizuje protokol.

 

Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

 

Rozhodnutí o klasifikaci je konečné, pokud se zkouška konala na žádost žáka (nebo jeho zákonného zástupce), z vlastního podnětu ředitele školy nebo pokud se jednalo o zkoušku opravnou. V těchto případech již žáka není možno komisionálně z daného předmětu v daném klasifikačním

období zkoušet.

 

8. Informace o hodnocení a klasifikaci

  1. Pedagogická dokumentace

    Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich rodiče a vedení školy o výsledcích hodnocení a klasifikace chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto výsledky do pedagogické dokumentace. K té patří klasifikační deník učitele, žákovská knížka, vysvědčení, katalogový list a školní matrika. Jako souhrnná informace o klasifikaci žáků slouží zápis v katalogovém listu žáka a ve školní matrice.

  2. Dokumentace o celkovém hodnocení žáka

    Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v katalogovém listu a ve školní matrice. Rodičům žáků je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení. Bližší informace je TU povinen podat rodičům na vyžádání např. během jejich návštěvy ve škole.Vysvědčení vystaví s datem konání poslední zkoušky žáka nejpozději následující pracovní den po vykonání poslední zkoušky.

  3. Dokumentace o klasifikaci chování a udělení výchovných opatření

    Udělení pochvaly TU je obvykle sdělováno žákovi ústně v přítomnosti kolektivu třídy, je zapsáno do žákovské knížky. Dokumentaci o uložení výchovných opatření v pravomoci třídního učitele vede TU dle pokynu ředitele. Udělení opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy je sděleno žákovi třídním učitelem (obvykle ústně v přítomnosti kolektivu třídy). Rodičům je takové opatření sděleno ředitelem školy formou doporučeného dopisu. Kopie dopisu se zakládá v osobním spise žáka. Udělení všech výchovných opatření zapíše TU neprodleně do katalogového listu a do školní matriky.

  4. Dokumentace o klasifikaci komisionální zkoušky

    O průběhu komisionální zkoušky se pořizuje protokol do formuláře SEVT. Protokol vyplňuje přísedící učitel, za jeho úplnost a správnost odpovídá předseda komise. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu.  

    Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Protokol předá zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den řediteli školy k archivaci. Zároveň předá kopii zápisu třídnímu učiteli, který výsledek spolu s datem a důvodem konáníkomisionální zkoušky zapíše do katalogového listu a do školní matriky. TU sdělí výsledek komisionálnízkoušky do pěti pracovních dnů prokazatelným způsobem žákovi nebo zákonným zástupcům nezletilého žáka. 

    Mění-li výsledek komisionální zkoušky klasifikaci prospěchu v daném klasifikačním období, vystaví TUžákovi nové vysvědčení s datem poslední komisionální zkoušky, nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání.

    a)      Dokumentace o klasifikaci v náhradním termínu

    O vyzkoušení žáka v náhradním termínu v případě odkladu klasifikace se pořizuje zápis. Protokol vyplňuje zkoušející učitel, který odpovídá za jeho úplnost a správnost. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu. Protokol podepisuje zkoušející a předá ho nejpozději následující pracovní den řediteli školy k archivaci. Zároveň předá kopii zápisu třídnímu učiteli, který výsledek spolu s datem konání zkoušky zapíše do katalogového listu a do školní matriky. TU sdělí výsledek zkoušky do pěti pracovních dnů prokazatelným způsobem žákovi nebo zákonným zástupcům nezletilého žáka. TU vystaví žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání.

    b)     Dokumentace o klasifikaci prospěchu

    Výsledek každé klasifikace zaznamenává učitel do svého klasifikačního deníku nejpozději k datu sdělení známky žákovi. Ke stejnému datu zapíše učitel známku žákovi do žákovské knížky.

     

    Vypracování písemných zkoušek delších než 35 minut a praktických prací klíčových pro klasifikaci žáka je vyučující povinen uchovat jako klasifikační podklady daného období. Rodičům umožní nahlédnout do těchto prací na jejich žádost během návštěvy školy. Uchování dalších prací žáků je v pravomoci učitele.

     

    V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně TU, který projedná situaci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. Na základě výsledku informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem.

     

    Rodiče žáků informuje učitel o prospěchu na třídních schůzkách nebo během individuálních konzultací. Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele. Je - li to zapotřebí, nabídne rodičům termín i v odpoledních hodinách mimo návaznost na svůj rozvrh hodin.

     

    Vedení školy a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Všichni vyučující předají podklady pro hodnocení prospěchu a kázně na konci čtvrtletí třídnímu učiteli, který pro jednání pedagogické rady připraví v termínu stanoveném v týdenním plánu práce školy podklady o třídě na formuláři, který se stává součástí zápisu z pedagogické rady. Navrhuje - li TU opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy nebo snížení stupně z chování, projedná důvody, které jej k tomu vedou, s ředitelem školy v předstihu před pedagogickou radou.

     

    Na konci klasifikačního období, v určeném termínu, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačního archu a předají TU návrhy na umožnění opravných zkoušek a na klasifikaci v náhradním termínu.

     

    V Čelákovicích 1.9.2010


    Schváleno ŠR dne 23.8.2010

     

    ředitelka školy