Drogy NE !

Prevence zaměřená na rizikové skupiny


Zásady prevence ( Švarcová, 2002 )

Základem je přesvědčit jedince, že drogy mu přinášejí více zlého než dobrého. Nabídnout hodnoty, které usnadní návykové látky odmítat.

V časném stádiu užívání drog je člověk ještě schopen a ochoten přijmout motivaci k změně životního stereotypu. Pokud není připraven ke změně, měl by nést důsledky.

Důležité je získat důvěru problémového jedince a především mu pozorně naslouchat. Vyslechnout ho, i když bude drogy obhajovat, ale připravit si protiargumenty.

Pokud neexistuje motivace ke změně životního stylu popř. k léčbě, zbývá pouze snižování rizik. Nespoléhat na zázračné okamžité řešení.

K úspěšné změně a léčbě musí často přispívat okolí postiženého, jeho rodiče, partner ( předcházet nudě, pomoc odpoutat se od nevhodné společnosti, posilovat sebevědomí jedince, podporovat pozitivní aktivity, snažit se být pozitivním příkladem atd. )

Rodina jedince s drogovým problémem musí pěstovat určitou rodinnou terapii. Většinou za pomoci odborných institucí.


Čemu se vyhnout:

  • popírání problému
  • obviňování partnera
  • hledání v dítěti zneužívajícím drogy spojence proti druhému rodiči
  • usnadňování a financování potomkovo nebo přítelovo zneužívání drog
  • vydírání jedincem zneužívajícím návykové látky ( útěkem, prostitucí, sebevraždou ) nebo jeho známými z drogového prostředí
  • věřit tvrzení, že dítě (závislý člověk) má drogu pod kontrolou
  • vytvářet doma " dusnou " atmosféru či používat násilí
  • stále ustupovat, pomáhat bez kladení podmínek
  • ztrácet naději (věřit procesu zrání mladého člověka)
  • nikdy kategoricky neodsuzovat a tzv. nelámat hůl nad člověkem závislým na drogách


Volba jednotlivých přístupů a míra zapojení závisí na stupni rozvoje závislosti u osoby, které chceme pomoci. Nezbytné je především soustavné působení. Nárazové akce nemívají samy o sobě výrazný efekt a nemohou nahradit soustavnou preventivní práci. Velmi důležité je udržet zájem a motivaci všech zúčastněných.

Vždy je třeba mít na paměti, že léčba drogové závislosti je nutně velká psychická i somatická zátěž pacienta, která je vědomě organizovaná a systematická. Problém obvykle nevznikal v krátkém časovém období (od prvního užití drogy), ale dozrával dávno předtím, takže i jeho léčení si často vyžádá víc času než bychom si přáli.